|
|
Vnímání smrti u předškolních dětí
HNOJSKÁ, Michaela
Má bakalářská práce se zaměřuje na problematiku vnímání smrti u dětí předškolního věku. Mapuje vyrovnávání se dětí s úmrtím otce a podporu, kterou v rodině měly. Teoretická část tématizuje ztrátu v rodině, hlouběji se věnuje vývoji porozumění smrti. Představuje specifika dětského truchlení a možnosti podpory dětí, které truchlením procházejí. Okrajově hovoří o tématu smrti v knihách pro děti. Praktická část představuje výzkumnou sondu mapující, jak se 6 dětí v předškolním věku setkalo a vyrovnávalo se smrtí svého otce. Představuje, jak matky s dětmi komunikovaly a jak moc se jejich život od této události změnil. Ukázalo se, že svou roli ve vyrovnávání hrál způsob smrti. Děti, jejichž otcové umírali na závažnou nemoc, byly svědky postupného zhoršování jejich tělesného stavu, přijaly smrt jako určité přirozené vyústění. Naopak děti, jejichž otec zemřel násilnou smrtí (sebevražda a vražda), reagovaly silněji. Vjednom případě, kde matka dceři po nějaký čas úmrtí otce tajila, je patné náročnější truchlení. Ve sledovaných rodinách se dodržuje zavedený řád dne a na tatínka děti vzpomínají pomocí hodinek či prohlížení si společných fotografií. Ke komunikaci někdy využívají dětskou literaturu - Lentilka pro dědu Edu, Špunťa a já anebo plyšáka, který je prostředníkem těchto hovorů. V některých případech si děti vytvořily určité rituály, které jim nepřítomnost otce pomáhají překonat.
|
|
|
Význam spirituality pro kvalitu života seniorů
HOLCOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se věnuje zjištění významu spirituality pro kvalitu života seniorů. Teoretická část se zabývá vysvětlením základních pojmů, pomocí odborné literatury, pro snadnější pochopení tématu spirituality, kvality života a seniorů. Druhá, praktická část, je tvořena kvalitativním výzkumem, data byla sbírána metodou dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Komunikačními partnery se stali senioři z města Dačice a jeho okolí. Výzkum zkoumal vliv spirituality na kvalitu života seniorů, a jaký má spiritualita význam při vyrovnání se se ztrátou blízkých osob. Po analýze dat jsou výsledky hodnoceny. Poslední část práce obsahuje diskusi, kde dochází k zodpovězení výzkumných otázek a závěr shrnující celou práci.
|
|
|
Vztah mezi svépomocnou a odbornou pomocí na příkladu spolku Plzeňská zastávka
FENCLOVÁ, Ivana
Tématem práce je vztah mezi svépomocnou a odbornou pomocí na příkladu spolku Plzeňská zastávka a jejím cílem je reflexe tohoto vztahu. Jedná se o zhodnocení, jakým způsobem uvedené spojení funguje, jak se obě formy pomoci doplňují, případně jaké má tato forma pomoci limity a omezení. Teoretická část je zaměřená na vymezení důležitých souvisejících pojmů a skutečností pomocí odborné literatury. Jsou zde popsány jednotlivé formy pomoci pozůstalým. Samostatná kapitola je věnována vzniku, vývoji a současnosti spolku Plzeňská zastávka. Na teoretickou část navazuje výzkum, jehož cílem je zjištění, jak funguje spojení svépomocné a odborné pomoci v rámci spolku Plzeňská zastávka. Výzkumnou metodou je kvalitativní výzkum ve formě polo-strukturovaného rozhovoru.
|
|
|
Vyrovnávání se s úmrtím u seniorů
DĚDOVÁ, Marta
Práce se zabývá tématem seniorů a jejich vyrovnáváním se s úmrtím někoho blízkého. V teoretické části se nejprve zabývám vývojovým obdobím stáří, jeho projevy, potřebami, rolemi a kvalitou života. Dále popisuji truchlení a jeho vymezení, projevy, průběh, se kterým jsou spojeny fáze a úkoly truchlení. Také zde uvádím jeho formy, nekomplikované a komplikované truchlení, faktory, které je ovlivňují a reakce, které v jejich případech mohou nastat. Následně na to stáří s truchlením propojuji a uvádím rysy, které se zde projevují. Na závěr teoretické části zmiňuji poradenství pro pozůstalé. V praktické části uvádím výzkum, který porovnává poznatky z teoretické části s jeho výsledky. Výzkum je proveden pomocí narativní analýzy, jejíž metodikou je rozhovor s respondentkou, které před dvěma lety zemřel otec a je zde zaznamenán průběh jejího truchlení. Závěrem této části a celé práce je, že na základě výzkumu se teoretické poznatky s výsledky výzkumu shodují pouze částečně.
|
|
|
Fenomén smrti v práci sociálního pracovníka
Šurková, Diana ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Stretti, Sylvie (oponent)
Smrt blízké osoby je velmi aktuální téma, na které je důležité i v rámci sociální práce myslet. Předkládaná diplomová práce se nazývá "Fenomén smrti v práci sociálního pracovníka". Teoretická část je tvořena analýzou obsahu k tématu relevantní literatury, jejíž seznam vznikal metodou nabalování. Tato práce je rozdělena do třech hlavních kapitol, kdy první dvě vymezují teoretický základ a jsou zaměřeny primárně na definování smrti, anticipované a náhlé úmrtí, sebevraždu, truchlení a možnosti pomoci pozůstalým. Třetí kapitola je věnována samotné praktické části, kde jsou získaná data interpretována včetně jejich grafického znázornění. Cílem empirického šetření je skrze polostrukturované online dotazníky zodpovědět hlavní výzkumnou otázku: "Jak se studenti 2. ročníku Mgr. studia oboru SACH na HTF UK cítí být připraveni zvládat smrt klientů a konfrontaci s pozůstalými v rámci svého budoucího povolání?" Zajímalo mě, zda studenti u nás na fakultě nad touto problematikou přemýšlejí a jak ji vnímají. V rámci šetření bylo zjištěno, že se studenti necítí být připraveni na to se s tímto tématem ve své praxi setkávat. Za stěžejní část této práce považuji samostatnou podkapitolu, která obsahuje rozhovory s pracovníky, kteří se ve své práci setkávají se smrtí a pozůstalými. Skrze tyto citlivé zpovědi mapuji...
|
|
|
Podpora školy žákům, kteří zažili ztrátu blízké osoby
Zemanová, Kateřina ; Machovcová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kučírek, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá způsoby, jakými pedagogové a školní psycholog mohou přistupovat k jednotlivým žákům, kteří zažili úmrtí blízké osoby, zejména rodinného příslušníka. Teoretická část diplomové práce se zaměřuje na dosavadní výzkumy v oblasti prožívání ztráty a truchlení u dětí školního věku, a zejména upozorňuje na rizika spojená s necitlivým přístupem pedagogů, resp. školy, vůči žákům s touto zkušeností. Práce se zaměřuje na formulování principů senzitivního přístupu vyučujících v hodinách, kde se učitelé zaměřují na práci se žákovou osobností a hodnotový rozvoj v oblasti přístupu jedince k okolnímu světu, konkrétně v hodinách výchovy ke zdraví a výchovy k občanství. Dále se v teoretické části práce zaměřuje na kognitivní vývoj žáků a obecně dětský pohled na smrt jako na součást života, na kterou je třeba se nějakým způsobem připravit a vědět o úskalích, jež s sebou tato životní etapa nese. Empirická část je realizovaná formou individuálních rozhovorů s pedagogy obohacená o rozhovor se školním psychologem. Součástí rozhovorů je rozbor konkrétních učebních a studijních materiálů, jejich výhod i rizik. Cílem práce je formulovat principy senzitivního přístupu pedagogů vůči žákům, kteří zažili ztrátu blízké osoby. Výsledky práce ukazují, že přístup učitelů je ovlivněn především nepříjemným...
|
|
|
Psychologicko-etické aspekty posledních věcí člověka
KÜMMELOVÁ, Magda
Práce se zabývá posledními věcmi člověka z psychologicko-etického pohledu, neopomíjí však ani náhled sociální. S tématem je zde pracováno také v souvislosti vybraných současných etických systémů, především deontologismu a utilitarismu, vzhledem k tématu práce je pojednáno také o bioetice. Z oblasti psychologie se práce podrobněji věnuje existenciální psychoterapii, respektive logoterapii rakouského psychologa Viktora E. Frankla. Je zde zahrnuta také problematika pohřbívání, možnosti posledního rozloučení, a to i v religionistickém a etnickém náhledu. Stěžejní část práce se zabývá především potřebnou psychosociální péčí o nevyléčitelně nemocné, umírající a jejich blízké v období pre finem, in finem a post finem u očekávaného úmrtí dospělých, a vlivem této péče na prožívání finálního období života umírajících a následného truchlení pozůstalých. V práci je v krátkosti zmíněno i téma paliativní a hospicové péče. Práce rovněž sleduje zhodnocení vlivu posledního rozloučení na průběh truchlení pozůstalých. Inspirací pro psaní práce byly kromě odborné literatury a dalších odborných zdrojů ve značné míře i vlastní mnohaleté pracovní zkušenosti autorky, díky kterým je práce doplněna četnými vlastními kazuistikami.
|
|
|
Zkušenosti učitelů s tématem smrti ve škole
PLACHÁ, Veronika
Disertační práce je věnována problematice výchovy týkající se smrti (death education). Představuje koncept této výchovy tak, jak vznikal a je realizován ve Spojených státech (Levinton, 1977; Wass, 2003; Doka 2015). Cílem kvalitativního výzkumu je zmapování zkušeností učitelů s tématem smrti ve škole. Sleduje zkušenosti s intervencí v případech úmrtí v nejbližší rodině žáka či úmrtí člena školní komunity, tak i zkušenosti s tématy týkajícími se smrti ve výuce a také podmínky pro výchovu týkající se smrti ve škole. Data byla získána prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s deseti učiteli. Část práce sledující intervence učitelů představuje 11 případů, v šesti z nich šlo o úmrtí v rodině žáka, ve třech zemřel žák. Ve dvou případech se úmrtí týkalo učitelů. V rozhovorech učitelé věnovali výraznou pozornost situaci kolem sdělení úmrtí ve třídě žákům, obvykle volili věcné oznámení, po němž žákům doporučili, jak se k truchlícímu spolužáku chovat. V tomto doporučení se objevoval akcent na vcítění nebo na zachování běžného chování. Pokud událost sdělili žáci nebo učitel vnímal jejich zájem, následovala po oznámení diskuze, v níž žáci sdělovali své úvahy, zkušenosti. Žádný učitel nezaznamenal výrazné emoční reakce žáků. Truchlícímu žáku učitelé obvykle vyjádřili účast mimo třídu. Ve svém dalším jednání vůči němu buď usilovali o zachování běžného řádu, nebo zvažovali různé ohledy. Tyto ohledy se týkaly jak nároků na žáka, tak volby témat ve výuce, přičemž učitel respektoval citlivost vůči tématům rodiny či věnoval problematice smrti pozornost (často prostřednictvím četby). Část práce věnovaná tématu smrti ve výuce představuje předměty, ve kterých se učitelé s tématy týkajícími se smrti setkávají. Jde o Český jazyk, Prvouku, Přírodovědu, Vlastivědu, Etickou a Dramatickou výchovu. Ačkoli se témata týkající se smrti v souvislosti s učivem objevují, jen někteří učitelé jim věnují záměrnou pozornost. Jedná se potom nejčastěji o nejrůznější diskuze nebo písemnou tvorbu žáků, které obvykle navazují na společnou četbu. Učitelé vnímají zájem žáků o tato témata. V některých případech učitelé usilovali o vyvážení znecitlivujícího vlivu současné medializace smrti tím, že vedli žáky k prožitku skrze četbu či sledování filmu. Téma smrti někdy nastolili samotní žáci. Učitelé vnímali oporu pro intervenci ve svých osobních zkušenostech (pěti zemřel jejich rodič v dětství či v dospívání). V rámci profesní přípravy zmiňovali jako zásadní kurzy Kritického myšlení, případně Filozofie pro děti, které jim poskytly nástroje pro práci s náročnými tématy. Řada učitelů aplikuje osobnostní přístup ke svým žákům, který přirozeně tvoří vhodný rámec jak intervencím, tak i výuce věnující se tématu smrti.
|
|
|
Sociální práce s dětmi a dospívajícími při úmrtí rodiče v domácí hospicové péči
NĚMEČKOVÁ, Michaela
Práce se zabývá dětmi a dospívajícími, kteří prochází ztrátou rodiče. Popisuje, jakým způsobem se s touto cílovou skupinou pracuje v rámci domácí hospicové péče a jejího multidisciplinárního týmu. Práce vysvětluje vnímání smrti dětmi a dospívajícími, které je stěžejní po uchopení komunikace s jedincem prožívající ztrátu. Rodina je zde chápána jako celek, který se navzájem ovlivňuje. Proto upozorňuji na důležitost otevřené komunikace uvnitř rodiny, která je základem k celoživotně pevným vztahům a dopomáhá k lepšímu vypořádání se se ztrátou. Pomocí rozhovorů se sociálními pracovnicemi z domácích hospiců je práce obohacená také praktickými zkušenostmi při práci s dětmi, procházející ztrátou.
|
|
|
Zobrazení existenciálně vypjatých životních situací ve vybraných dílech pro děti a mládež a jejich didaktická analýza
Haasová, Jana ; Klumparová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Hník, Ondřej (oponent)
Cílem magisterské diplomové práce Zobrazení existenciálně vypjatých životních situací ve vybraných dílech pro děti a mládež a jejich didaktická analýza je upozornit na dvě knihy pro děti a mládež s velmi citlivou tematikou (domácí násilí a úmrtí rodiče) a poukázat na možnost, jak s těmito literárními díly pracovat v hodinách literatury či občanské výchovy. První část práce je věnována tématu domácího násilí a jeho zobrazení v knize Všehokniha. Druhá část se věnuje úmrtí blízkého člověka a jeho znázornění v knize Volání netvora. Každá z částí je rozdělena do několika podkapitol. V první z nich se zabývám odbornými poznatky k příslušnému tématu, ve druhé pak projevy daného problému ve vybrané knize, v další části jsou analyzovány literární postavy, které se s danou existenciálně vypjatou situací vypořádávají. Poslední kapitola vždy patří didaktickému potenciálu vybrané ukázky. Výstupem práce jsou dva okomentované pracovní listy a shrnutí zkušeností z jejich realizace na základní škole. KLÍČOVÁ SLOVA děti, úmrtí, domácí násilí, dětský hrdina, didaktická analýza, literatura, občanská výchova
|
host ::
RSS.